|
|
Aristoxenos z Tarentu - Studie k dílu Elementa Harmonica
Langhammerová, Gabriela ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šíma, Antonín (oponent) ; Švantner, Martin (oponent)
Výše zmíněná práce se zabývá dílem Elementa Harmonica (Harmonika stoicheia/Harmonické prvky), jehož autorem je Aristoxenos z Tarentu a ve stejné míře kontexty vzniku tohoto díla. Elementa jsou hudebně-teoretickým dílem, zaměřeným na konkrétní části, z nichž se skládá hudba, konkrétně melodie. Obsahují rozsáhlý a důkladný popis jednotlivých prvků včetně osob, které se stejnou problematikou zabývaly již před Aristoxenem. Elementa jsou tedy mimo jiné velmi cenným zdrojem poznatků týkajících se jak hudební teorie, tak metodologie a hudební praxe, které poskytli Aristoxenovi předchůdci. Elementa však představují také zajímavý metodologický přístup, který kombinuje matematické (tedy v podstatě pýthagorejské) a peripatetické (převážně aristotelské) postoje v jedinečné syntéze vedoucí k ustavení zcela nové pozice hudebně-teoretického bádání. Tato práce poskytne analýzu hlavních konstitutivních větví, a také důsledků, které z ní plynou. Klíčová slova: Aristoxenos z Tarentu, antická hudební teorie, Elementa Harmonica, metodologie vědy, dějiny vědy, pýthagorejská tradice, peripatos, melodie, elementa
|
|
|
"Plant hunting" (lov rostlin) v kontextu vědy, kultury a mentality 19. a počátku 20. století
Kocurek, Jakub ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Stibral, Karel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "plant-huntingu" a "plant-hunterů" (tzv. lovu a lovců rostlin) charakteristickým zejména pro Viktoriánskou a meziválečnou Británii. Tento fenomén definuji, personálně vymezuji a zasazuji do času a prostoru. Následně se jej pokouším vysvětlit. Zaměřuji se především na otázky, proč fenomén vznikl v dané době a místě, proč a zda vůbec zanikl a zda byl eventuálně něčím substituován a čím. Ptám se, co existence tohoto fenoménu vypovídá o lidském vztahu k rostlinám a živému světu jako takovému. Fenomén se při tom pokouším nahlédnout prostřednictvím rostliny představující objekty zájmu, tj. úlovky "plant-hunterů." Právě ty považuji za klíč k pochopení fenoménu. Proto se snažím ukázat, co je odlišuje od ostatních rostlin. Konfrontuji tyto rostliny s výsledky recentních výzkumů fytofilie a se schématy v obecnější lidské percepci přírodního světa. Dále se pro ně pokouším nalézt vhodné funkčně typologické pojmenování a zařadit je do teoretického výkladového rámce. Celý fenomén nahlížím v kontextu dobové vědy, technologie, politiky a společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Introduction
Šimůnek, Michal V.
This chapter is an introductory study of the whole Volume. It provides an overview of the recent production concerning the role of science in the WW2 and sumarizes the possible levels of comparison.
|
|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
|
|
|
Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd
Cvek, Boris ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Hlavní teze Richarda Rortyho v jeho díle Filozofie a zrcadlo přírody se soustředí na kritiku reprezentacionalizmu a to fundamentálně relativistickým způsobem. Cílem této dizertace je uchopit Rortyho myšlenky v širším smyslu jako kritiku nesprávné interpretace vědění-že a přenést pozornost na vědění-jak jako klíč k porozumění úspěchu přírodních věd. Skutečnost, že něco můžeme v našem okolí reprodukovatelně udělat, není relativní, a je to přesně tento způsob, kterým se šíří technika (vědění-jak) dokonce mezi různými kulturami. Na druhou stranu funkce přírodních věd vysvětlovat (knowing-that) je relativní a dává smysl pouze v kontextu toho, co je už známo a akceptováno. Přírodní vědy jsou tak úspěšné díky svým experimentům a právě takto se souhlas hypotézy s experimentální praxí (vědění-jak) stal kritériem její přijatelnosti. V této dizertaci je jako cesta ven z rortyánského relativizmu nabídnut koncept "otevřené autority" a na něm založený návrh na nový rozvoj filozofického pragmatizmu.
|
host ::
RSS.